|
| |
|
|
Kvalita života dětí v dětských domovech
DOLEŽALOVÁ, Nina
Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života dětí v dětských domovech. Kvalita života dětí v dětských domovech bývá často opomíjena a řešena je hlavně problematika přípravy na odchod dětí z dětských domovů či materiálního zabezpečení, ačkoliv právě kvalita života dětí může ovlivnit celý jejich život. V teoretické části bakalářské práce je zachycena problematika ústavní výchovy, její historie a současný stav v České republice a problematika kvality života. Cílem praktické části bylo zjistit kvalitu života dětí v dětských domovech ve vybraných krajích. Realizace výzkumu proběhla v Plzeňském a Jihočeském kraji a účastnilo se ho 34 respondentů. K naplnění cíle byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie a dotazovací metoda, která byla realizována za pomoci anonymního standardizovaného dotazníku PedsQL a dotazníku vytvořeného právě tomuto účelu. Data byla vyhodnocena v programu MS Excel a zapsána deskriptivní technikou do grafů a tabulek. V MS Excel byla vytvořena datová matice, která byla vyhodnocena v programu IBM SPSS Statistics verze 24. Pro otestování hypotéz byla použita Pearsonova korelace. V bakalářské práci byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č. 1 zjišťovala vliv věku na negativní pocity dětí z dětských domovů. Z výsledku bylo patrné, že věk má skutečně vliv na hodnocení emoční stránky dětí, a tak byla hypotéza potvrzena. Hypotéza č. 2 zkoumala vliv délky života dětí v dětských domovech na kvalitu života dle PedsQL. Dle výsledků nebyla hypotéza potvrzena. Bakalářská práce může posloužit jako podklad pro další výzkum týkající se kvality života dětí v dětských domovech. Na základě zjištěných dat práci lze využít jako studijní materiál pro strategické plánování usilující o zlepšení kvality života u dětí.
|
|
|
Role morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě
PŘÍHODOVÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá Rolí morální odpovědnosti v kontextu ústavní péče o dítě ze znevýhodněného prostředí. Práce detailně rozebírá možný vliv psychické deprivace a špatné socializace dítěte na jeho jednání v dospívání, které není slučitelné s normami společnosti do té míry, že musí být odebrán do ústavní výchovy. Cílem práce je zmapovat význam morální odpovědnosti ve výchově dítěte. Tento cíl zahrnuje jak upozornění na důležitost odpovědnosti rodiče ke svému dítěti, tak i důležitost odpovědnosti samotného dítěte. V případě, kdy osvojená odpovědnost dítěte není dostačující pro běžný život ve společnosti, je poukázáno na význam ústavní péče, konkrétně výchovných ústavů. Zásadním poznáním vycházejícím z této diplomové práce je fakt, že nedostatek morální odpovědnosti rodičů může způsobit nevhodné jednání jejich dětí a je sám o sobě přenášen na další generaci, čímž se tvoří uzavřený kruh, ze kterého je velmi obtížné vystoupit. Veškeré diskutované poznatky z teoretických zdrojů byly podpořeny osobní zkušeností z praxe sociálního pracovníka při práci s rodinami ze znevýhodněného prostředí.
|
|
|
Uplatňovaní supervize ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče
HELLEROVÁ, Kristýna
Supervize se považuje za standardní součást odborného růstu pracovníků v oblasti pomáhajících profesí, tedy u těch, kteří jsou při práci v bezprostředním kontaktu s lidmi, jejich problémy a emocemi. Supervize umožňuje těmto pracovníkům uvažovat nad kvalitou jimi odvedené práce, zvyšovat jejich schopnost reflexe a sebereflexe. Cílem supervize v konkrétních zařízeních, ale i obecně, je rozvoj profesionálních a osobnostních kompetencí jednotlivých pracovníků a týmů. Pro školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních preventivně výchovné péče existuje metodický pokyn k poskytování supervize. Jednotlivá zařízení mají také definovány způsoby podpory osobního a profesního rozvoje pracovníků. Supervize ve školských zařízeních je poskytována pedagogickým pracovníkům jako součást pracovní činnosti mimo přímou pedagogickou činnost. Zařízení dělíme na dvě skupiny dle toho, kam spadají, buďto pod MŠMT nebo pod kraj. Ta zařízení, která spadají pod kraj, nemusí svým zaměstnancům supervizi poskytovat. Cílem supervize je zkvalitnění multidisciplinární péče o ohrožené nezletilé děti, případně osoby do 19 let věku, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nezletilé děti, případně zletilé osoby do ukončení středního vzdělávání, kterým je poskytována preventivně výchovná péče. Prostředky, které zařízení dostávají na svoji činnost, jsou normativně přiděleny, jejich objem však nemusí být dostatečný natolik, aby mohly být využity i na finanční zajištění kvalitních supervizí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školských zařízení preventivně výchovné péče. Výzkumný soubor představovali zaměstnanci zmíněných zařízení po celé České republice. Cíle bylo dosaženo využitím kvantitativního výzkumu, metodou dotazníku za využití Likertovy škály. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastější podoba supervize v těchto zařízeních je externí supervize ve formě skupinové a individuální. Dále bylo zjištěno, že pracovníci těchto zařízení jsou většinově se supervizí a její podobou u nich v zařízení spokojeni. Data potřebná ke zpracování hypotéz byla analyzována v programu IBM SPSS Statistics při stanovené hladině významnosti = 95 %. Díky zpracování hypotéz ve výzkumu následně vyplynulo, že nemůžeme v případě tohoto výzkumu prokázat, že školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení preventivně výchovné péče, která spadají pod MŠMT, mají pozitivněji hodnocenou supervizi od pracovníků než zařízení, která nespadají pod MŠMT, tedy byla tato hypotéza zamítnuta a byla přijata nulová hypotéza. V další hypotéze nebylo výrazně prokázáno, že na hodnocení přínosu supervize má vliv pracovní pozice pracovníka. V případě poslední hypotézy opět nebylo prokázáno, že by délka ovlivňovala hodnocení přínosu supervize. Výsledky této diplomové práce mohou být inspirací pro školská zařízení jako námět pro případnou změnu nebo jako pozitivní zpětná vazba na supervizi realizovanou u nich v zařízení. Mohou je také využít i supervizoři a další pracovníci, kteří se podílejí na zavádění supervizí do školství. V neposlední řadě poslouží jako informační materiál pro studenty a další odbornou veřejnost, která se o tuto problematiku zajímá.
|
|
| |
|
| |
|
|
Práce kurátora pro mládež s dětmi v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Dembická, Veronika ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat činnost kurátorů pro mládež při práci s dětmi, které se z různých příčin dostaly do péče zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Práce blíže specifikuje kurátora pro mládež v systému sociálně právní ochrany dětí a klientelu, na kterou je jeho činnost zaměřena. Ve třetí kapitole jsou blíže popsána opatření, která mohou být v zájmu ochrany práv a zájmů dítěte přijata. Následující tři kapitoly jsou věnovány institutu ústavní a ochranné výchovy - z jakých důvodů může být k těmto opatřením přistoupeno, jaké kompetence a povinnosti náleží kurátorům pro mládež a jakým způsobem dochází k ukončení či zrušení přijatých opatření. Samostatná kapitola je věnována tématu sanace rodiny, jakožto procesu podporujícímu fungování rodiny. Na vybraných případech je demonstrováno, jakých konkrétních postupů kurátoři pro mládež v Ústí nad Labem při řešení výchovných problémů dětí využívají.
|
|
|
Ochranná výchova ve školských zařízeních v ČR
Heřmánková, Barbora ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce popisuje současný stav právní úpravy a realizace ochranné výchovy v České republice. První část obsahuje teoretická východiska celé práce a zabývá se terminologickým aparátem dané problematiky. Dále jsou v ní uvedeny psychologické aspekty juvenilní delikvence a historie trestněprávní odpovědnosti dětí a mladistvých na území České republiky. V druhé části je obsažena platná legislativa dané oblasti s akcentem na problematiku ochranné výchovy. Třetí část popisuje stávající praxi při výkonu ústavní a ochranné výchovy se zvláštním důrazem na umísťování a přemísťování dětí a mladistvých do jednotlivých zařízení, která blíže specifikuje. Část čtvrtá zevrubně zkoumá aktuální pravidla při realizaci ochranné výchovy v rámci konkrétního souborů zařízení a srovnává právní úpravu Slovenska. Pátá část popisuje změny, které přinesla nová soukromoprávní úprava, a aktuální návrhy na změnu celého systému institucionální výchovy dětí a mládeže. Sedmá část obsahuje výzkum, v rámci kterého byl osloven reprezentativní vzorek odborné veřejnosti různých typů zařízení, a který byl zaměřen na získání poznatků o praxi při výkonu ochranné a ústavní výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA ochranná výchova, ústavní výchova, juvenilní delikvence, systém institucionální výchovy dětí a mládeže
|
|
|
Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy
Nováková, Petra ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název: Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy Cíl práce: Cílem této práce je zmapovat aktivity v přírodě v ústavní výchově v Libereckém kraji. Zjistit druhy aktivit a dobu strávenou aktivitami v přírodě. Metoda práce: Ke zpracování úkolu jsem použila dotazníkovou metodu. Respondenti dostali dotazníky s otevřenými a uzavřeným otázkami k danému tématu. Data byla zpracována kvantitativně a byla zanesena do koláčového grafu. Výsledky: V dotazníku jsem zjistila, že vychovatelé se domnívají, že aktivity v přírodě jsou vhodné pro děti z ústavní výchovy, a to nejen jako prostředek navazování nových kontaktů, ale především jako prostředek zvýšení odpovědnosti a sebepoznání. Nejčastěji AP využívají v podobě procházek či her v přírodě. Mezi aktivity, které jsou nejméně přístupné, patří lezení a plavání. Nejčastější aktivitou dětí je hraní na počítači a procházky s přáteli. Hraní her v přírodě a sbírání plodů je pro děti nejzábavnější. Aktivity v přírodě přinášejí dětem hlavně radost, zábavu a nové zážitky. Myslí si, že během aktivit v přírodě poznají něco nového o svých přátelích a získají větší důvěru ve vzájemných vztazích. Klíčová slova: Aktivity v přírodě, volný čas, sporty v přírodě, ústavní výchova, ochranná výchova
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Veselá, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Problémy trestního soudnictví nad mládeží Ve své diplomové práci se zabývám problematikou trestního soudnictví nad mládeží. Rešeršní analytickou metodou se snažím popsat kriminalitu mládeže, její příčiny, vývoj trestání mládeže na našem území a současnou právní úpravu. Další části práce dále věnuji konkrétním prostředkům sankcionování mládeže, především pak ochranné výchově a odnětí svobody v jeho nepodmíněné formě. Současnou právní úpravu těchto institutů podrobuji i srovnání s dalšími evropskými úpravami, ze kterých bychom se mohli při úpravě systému trestního soudnictví nad mládeží inspirovat. Teoretická východiska doplňuji statistikami kriminality mládeže a výkonu soudnictví nad mládeží v letech 2016-2020, abych poskytla celkový přehled nejen o teoretické stránce, ale i současné praxi. Klíčová slova: Mladistvý, mládež, provinění, opatření, ochranná výchova, odnětí svobody
|
host ::
RSS.